Informace o LPG jako palivu
Propan
Zkapalněný uhlovodíkový plyn je používán tam, kde je potřeba k odběru zabezpečit dostatek odpařeného plynu (zejména v zimním období). To je umožněno jeho nízkým bodem varu minus 42°C. Další předností je celoročně neměnné složení umožňující stabilní a přesné nastavení spotřebičů. Ve spojení s moderním spotřebičem je propan zárukou efektivního využití paliva za velmi nízké spotřeby. Díky těmto vlastnostem se používá zejména pro vytápění.
Butan
Zkapalněný uhlovodíkový plyn používaný tam, kde není vystaven nízkým teplotám. Jeho předností oproti propanu je vyšší výhřevnost. Za běžných podmínek je ovšem hůře využitelný - k odpařování plynu dochází za normálního tlaku pouze při teplotách vyšších než -0,5°C. Uplatnění nachází zejména ve speciálních technologiích ve spojení s nuceným odparem - odparníkovou stanicí, zajišťující dostatečný stabilní objem odpařeného plynu.
Propan-Butan (LPG)
Nejpoužívanější zkapalněný uhlovodíkový plyn, vzniklý mícháním propanu a butanu. Důvod míchání je jednoduchý - směs umožňuje za každého počasí zajistit určitý podíl odpařeného plynu. Propan-butan kombinuje výhody obou plynů, při odpařování se ovšem mění vzájemný poměr propanu a butanu v plynné fázi v závislosti na okolní teplotě, rychlosti odběru a množství plynu v nádobě. Proto dochází ke kolísání fyzikálních vlastností (např. výhřevnosti) odebírané směsi odpařeného plynu.
Využívá se zejména pro pohon motorů (vysokozdvižné vozíky, upravené automobily), pro plnění do lahví (pro jednoduché spotřebiče nenáročné na odebírané množství plynu) a v technologiích. Vzhledem k omezenému odparu při venkovních teplotách je při vyšších odběrech nutné zajistit dostatečné množství odpařeného plynu využitím teplovodní nebo elektrické odparníkové stanice. Propan-butan je dodávaný v různých poměrech podle ročního období .
Technologie zpracování ropy UNIPETROL Litvínov:
Technologie zpracování ropy UNIPETROL Kralupy:
Ropa
Vznik ropy vysvětlují dvě navzájem si odporující teorie - anorganická a organická.
Anorganický původ ropy
Anorganický původ ropy předpovídal Mendělejev. Podle něj vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu. Ve prospěch této teorie svědčí jednak laboratorní příprava pevných, kapalných i plynných uhlovodíků z karbidů uranu, lanthanu i ceru a také neustálý únik metanu ze zemského nitra v některých oblastech.
Organický původ ropy
Organická teorie je uznávána většinou vědců, předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, pak na živice a nakonec na ropu a zemní plyn. Ty poté migrovaly podél nerostných vrstev, až byly zachyceny v porézních horninách, čímž vznikla jejich současná naleziště. Ve prospěch této teorie svědčí zjištění, že mladší ropa se velkou relativní molární hmotností, zvýšeným obsahem kyslíku, síry a dusíku a velkým obsahem asfaltu přibližuje původnímu organickému materiálu. Čím je ropa starší, tím je lehčí, obsahuje méně asfaltu a víc uhlovodíků.
Ropa a výrobky z ní jsou základním palivem pro dopravu a surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé léky, hnojiva a pesticidy. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě elektřiny (asi 7 % celkové světové produkce).
Základem zpracování ropy je její frakční destilace, při níž jsou odděleny při atmosférickém tlaku jednotlivé skupiny uhlovodíků podle jejich bodů varu.
Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou methan, ethan, propan, butan. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva LPG. Petrol-etér tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C5-7 (tv asi 30-70 °C). Používají se jako rozpouštědla, např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou benzín (C6-12, 40-200 °C), petrolej (C10-15, 150-300 °C), ze kterého se vyrábí letecký benzín, a plynový olej (C10-20, 200-300 °C), ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek (tzv. mazut) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují těžké topné oleje od asfaltu. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C35 a víc) mohou být hydro-krakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje.
Získané produkty jsou dále rafinovány, aby se z nich odstranily nežádoucí příměsi, jako např. parafíny.
Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu (např. West Texas Intermediate, WTI nebo Brent) a často také podle její hustoty (lehká, light, středně těžká, intermediate a těžká, heavy); rafinérie ji také mohou označovat jako "sladkou" (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako "kyselou" (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.
Hlavní světové typy jsou:
· směsná ropa Brent, zahrnující 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Za cenu tohoto typu ropy je většinou prodávána ropa z Evropy, Afriky a Blízkého východu určená pro spotřebu na Západě.
· West Texas Intermediate (WTI), za jejíž cenu se prodává severoamerická ropa.
· Dubai, za jejíž cenu se prodává blízkovýchodní ropa určená pro asijsko-pacifickou oblast.
· Tapis (z Malajsie), za jejíž cenu se prodává lehká ropa z Dálného východu.
· Minas (z Indonésie), za jejíž cenu se prodává těžká ropa z Dálného východu.
· Koš OPEC zahrnující druhy
o Arab Light (Saudská Arábie),
o Bonny Light (Nigérie),
o Fateh (Spojené arabské emiráty),
o Isthmus (Mexiko, nepatří do OPEC),
o Minas (Indonésie),
o Saharan Blend (Alžírsko),
o Tia Juana Light (Venezuela).
OPEC se snaží udržet cenu koše OPEC v předem daném rozmezí pomocí zvyšování a snižování produkce. Ropa typu koš OPEC, sestávající jak z lehkých, tak z těžkých druhů ropy, je v průměru těžší než Brent i WTI a má větší obsah síry.
Všechny výše uvedené druhy se řadí mezi klasickou "konvenční" ropu. Kromě ní existují také velká ložiska nekonvenční ropy, kterou tvoří živice v dehtových píscích a kerogen v ropných břidlicích. Nacházejí se hlavně v Kanadě a Venezuele. Její podíl zatím tvoří jen 5 % celkové světové produkce, z důvodu vysoké energetické náročnosti těžby.